1(8)

Lukáš Houdek: Život snů

Stříbro, Česká republika (8.10.1984), Loc: 49°45'26.428"N, 13°0'7.072"E 

ŽIVOT SNŮ (2011) 

Vždycky se člověku všechno nepovede tak, jak by ostatní chtěli. Někdy to jenom poděláte třeba tim, že se jako teplej narodíte na malý město a nemáte tak ani šanci dodržovat nepsaný kodexy, co jsou po léta platný – třeba nevybočovat. Na malý město, kde se všichni znaj, kde si lidi sami určujou, co je správný a co ne. Ne každej může do škatulky počestnýho a plnohodnotnýho občana zapadnout. I když se vehementně snaží. 

Někdy stačí, když vás ve čtyřech letech někdo přeblafne ve sklepě oprejskanýho činžáku, blízký to ututlaj a vy se v naději, že vás někdo pochopí, svěříte spolužákovi. Ne každej ale umí držet slovo. A tak se o vás začnou vykládat historky, začnete bejt divný. Jednou vám máma koupí svetr s růžovou myší, kterej se vám docela líbí. Trapná volba. Alea iacta est! Jste ještě divnější! Výsměch. Pěstí. Nadhánění. Obviňování. Začátek ležatý osmičky. Strach. 

Když jste vyvrženým teploušem, snažíte se moc nevyčnívat. To ale asi ani při nejlepší vůli nejde. Sice se zavřete doma a tiše se nenávidíte a doufáte, že to jednou skončí, ale kolektivní paměť s chutí povýšit se nad méněcennýho jsou silnější. A tak se z balkónu díváte, jestli je vzduch čistej, abyste už konečně mohli jít k babi na návštěvu - radši průchodem mezi panelákama, tam nikdo moc nechodí. Tu zahlídnete skupinku kluků, je lepší přejít na druhou stranu a počkat za barákem. Pak už je cesta volná. 

Někdy je vám už sedumnáct, koukáte na sebe do zrcadla a zjišťujete, že se asi nenávidíte. Škrábete si tu pošpiněnou kůži z obličeje a přemejšlíte, co by řekli tomu, kdybyste se zabili. Jste ale slabý na to, abyste to fakt udělali. A tak jenom sníte film o útěku do anonymity velkýho města. Takovej pražskej biják. Selhání u přímaček na vejšku nepřipadá v úvahu. Ne díky! To fakt ne! 

 

Lukáš Houdek (*1984)

se věnuje vedle
jiných projektů zejména dokumentární fotografii. Žije a pracuje v Praze.
www.lukashoudek.cz