1(131)

Svitava

DIVÝ TVOR - SVITAVA

 

Tato intermediální výstava začala v prosinci sdílením zážitku obrazu. A než zvuk dozněl ve virtuálnu, nepokračovala.

Sbírala se z kousků, střípků, rodin tří umělkyň, které si štafetu posílaly po řece Svitavě, u níž všechny žijí.

Každá po svém řešila médium fotografie, fotoateliéru, rodiny. Komunikují spolu a navazují a reagují na sebe.

Výstavu Divého tvora považuji za svobodnou a odvážnou, i když někomu by se mohla zdát trochu nesourodou.

Když se umělecký fotoateliér rozhodne, že místo koncepční, intenzivně vykomunikované precizní práce si svou výstavu v internetové galerii pořádně užije, dovolí si experimentovat, zapomene na možnost verbální komunikace a komunikuje pouze vizuálně a využije nekonečnost internetového prostoru, začnou se dít věci. Spolupráce vytváří nekonvenční přístupy.

 

Fotka fotografky od fotografky/fotografa se objevuje u každé autorky – téma focení a nechávání se fotit, odevzdání se pohledu někoho jiného; je dobré znát to ze všech stran.

Sdílení role matky se všemi matkami světa.

Dvojice, vztah mezi menším a větším, dvojakost.

Fotografii je možné konstruovat různě – reálně i virtuálně – násobení stále stejného filtru ve Photoshopu generuje nové fotografie reality a realitky.

Intenzita vztahu mezi matkou a dcerou je dobře patrná z toho, jakým způsobem zaznamenává jedna druhou.

Jedním tématem je i manipulace Deníčku našeho děťátka – reklamní knihy, kterou dostává matka v porodnici a může do ní zapisovat úplně vše, co se týká i netýká jejího dítěte. Kromě nerealistického pohledu na mateřství, poskytuje tato kniha i velkou dávku frustrace pro svobodné matky, lesby a vlastně kohokoliv i jen mírně mimo normu.

 

Divý tvor vám nabízí zážitek, možnost prožít dobrodružství, užít si podivnou bláznivou jízdu, kdy není jasné, kdo je vlastně řidič a kdo se veze a dojet můžete kamkoliv, někdy i úplně jinam, než jste plánovali. Jistota je, že nedojedete sami. Do své práce se pouštějí s obrovským nadšením a odvahou, nepotřebují si budovat ego, neřeší konkrétní autorství, mají vize a nesmíří se jen tak s něčím. Mezi komerčními ateliéry vytrvale budují a chrání prostor umění.

Není jim pomoci!

 

 

Kurátorka: Kateřina Olivová