Handicap v umění
Piercing
DIY kultura
Kateřina Horáčková /5.ročník/
Dnes již obvykle používaná zkratka DIY vznikla z počátečních písmen úsloví Do It Yourself ! Tedy v překladu Udělej si sám. V tomto hesle se skrývají dvě zásadní informace o tomto systému. První je slovo sám, které zde zastupuje nezávislost a samostatnost. Ať už nás k ní donutí okolnosti v podobě nedostatku prostředků, nebo je to náš způsob, jak manifestovat nesouhlas s masovou kulturou, sdělovacími prostředky, institucí a závislosti na nich. Velice samostatní také musí být všichni ti, jejichž vize přesahují vše, co jim může aktuální společnost nabídnout. I když se jejich výtvory nakonec stanou součástí středního proudu, na začátku si prostě musí pomoct sami.
Druhé tajemnství se skrývá ve slově udělej. Jde o tvorbu a kreativitu, která je v základním prvkem celé DIY kultury. A to kreativita svobodná, jež se neohlíží na konvence, módní vlivy nebo vkus většiny. Tvorba která oproti masové kultuře smazává hranice mezi tvůrcem a pasivním konzumentem. Na realizaci myšlenky se většinou podílí umělec I konzument. Aktivní realizace v tvorbě přitom přnáší uspokojení.
Tak jako každá kultura má DIY scéna své zásady, které ji formují. DIY etika odkazuje ke stavu, kdy se spoléháme pouze na sebe v kompletním řešení úkolů. To podporuje myšlenku, že I obyčejný člověk se může naučit dělat víc, než si myslel, že je vůbec možné. Přirozeně DIY přístup požaduje, aby získaná úroveň znalostí umožnila splnit úkol kompletně. Termín DIY se vztahuje k jakékoliv činnosti, k domácícm zlepšovákům, opravám a kreativním snahám.
Dalším bodem v pomyslném DIY zákoníku je druh humánní tolerance, která se svým způsobem staví proti bezohlednému konkurenčnímu boji, prosté honbě za slávou a korupci. DIY není jen pomož si sám, ale také pomož druhému. V DIY účel nesvětí prostředky.
Centrální myšlenkou DIY kultury je tedy povzbuzovat individuality a comunity, a podporovat vužívání alternativních přístupů při překonávání byrokratických a sociálních překážek na cestě k cíli.
DIY filosofie v běžné praxi, jak ji zformulovala Martina Overstreet zní takto: Vaším ideálem je pokrytí hmotných a duchovních potřeb v co nejmenší závislosti na socio-ekonomickém diktátu, chytré využívání dostupných společenských zdrojů a zároveň eliminace byrokratických kontrolních mechanismů. No, a ještě se chcete bavit. To je samosebou.
V oblasti umění může být projevem DIY vpodstatě každá vznikající nezávislá galerie. Takovéto počiny často uskutečňují sami umělci, kteří se stávají kurátory, aby zlepšili možnosti prezentace nejen sebe, ale i ostatních umělců, kterým důvěřují. Vypořádávají se tak s problémy byrokracie a nedůvěry, které mohou být například pro začínající umělce u zavedených institucí nepřekročitelné. Zmapované a sledované najdete tyto galerie na webu http://actiongalleries.info .
DIY je široký pojem a dá se aplikovat prakticky v kterékoliv oblasti lidského života. Hlavní komunikačním kanálem se jako svobodné medium stal internet. Zde je pár odkazů jak z české, tak světové DIY scény.
D.I.Y or D.I.E – How to survive as an independent artist. Americký film z roku 2002 http://www.kittyfeet.com/diy.htm, Turbulence – dlouhotvající projekt pro podporu netartu. http://www.turbulence.org/index.html, Web pro ty, co by si chtěli něco vyrobit. http://www.instructables.com , Český DIY web nejen o hudbě, http://www.diycore.net/ , Jídlo místo zbraní http://jmz.ecn.cz/ , a spoustu dalších.
NetArt - odkazy
Barbora Trnková /5.ročník/
Zdrojem je kurz na Accademi di Belle arti di Brera Milano, Net Art vedeny Domenicem Quarantou. Jeho stranky doporucuji obcas navstivit, Domenico tam pridava sve kuratorske projekty, clanky, reference na zajimave udalosti atd...
http://domenicoquaranta.com/
Skupiny, Rozhrani…
Michael Samyn, Group Z, 1994 - 1998
Adaweb, http://www.adaweb.com/home.shtml
Artnetweb (1993 - 1999), http://www.artnetweb.com/
The thing (1991 - present), http://www.thing.net/
Rhizome (1995 - present), http://rhizome.org/
K predchudcum NetArtu:
http://www.fluxus.org/
http://iuoma-network.ning.com/
http://www.cddc.vt.edu/sionline/
http://neoist.org/
NetArt:
Alexei Shulgin - http://easylife.org/, http://www.desk.nl/~you/linkx/
http://www.computerfinearts.com/collection/easylife.org/xxx/
http://www.c3.hu/collection/form/
Vuk Cosic - http://www.ljudmila.org/~vuk/
Jodi (Joan Heemskerk and Dirk Paesmans) - http://en.wikipedia.org/wiki/Jodi_%28art_collective%29
Olia Lialina - http://art.teleportacia.org/
Cornelia Sollfrank, net.art generator, 1999 http://net.art-generator.com/
etoy, Digital Hijack, 1996, http://www.hijack.org/replica watches
http://www.etoy.com/projects/toywar/
The Yes Men, The Yes Men as WTO, 1999 – 2004, http://theyesmen.org/
prodavani volebnich hlasu, http://www.vote-auction.net/
Douglas Davis, The World’s First Collaborative Sentence, 1994, http://artport.whitney.org/collection/davis/
K Game Art
Joan Leandre, retroYou r/C M0D series, 1999
http://en.wikipedia.org/wiki/Jodi_%28art_collective%29
Brody Condon, Adam Killer, 2000 http://www.tmpspace.com/
Eddo Stern, http://www.eddostern.com/landlordvigil.html
Komar & Melamid, Most Wanted Paintings, 1995, http://awp.diaart.org/km/index.html
Jonah and Chelsea Peretti , Black People Love Us, 2002, http://www.blackpeopleloveus.com/
Young-Hae Chang Heavy Industries, http://www.yhchang.com/
Mouchette, 1996 - present, http://www.mouchette.org/
Doug Aitken, Loaded 5x, 1998, http://www.adaweb.com/project/aitken/
Claude Closky, Do you want love or lust?, 1997, http://awp.diaart.org/closky/
Julia Scher, Securityland, 1996 - 1998, http://www.adaweb.com/project/secure/corridor/sec1.html
Antoni Muntadas, On Translation, 1997 http://www.adaweb.com/influx/muntadas/
Dalsi
Angelo Plessas - http://www.angeloplessas.com/
Miltos Manetas - http://www.manetas.com/
Loshadka - http://www.loshadka.org/
Jon Rafman - http://jonrafman.com/
Constant Dullart - http://www.constantdullaart.com/
Parker Ito - http://www.parkerito.com/
posrinternet- Ryan Trecartin YouTube Channel
Ryan Trecartin & David Karp, River of the Net, 2010
Digital folklore
http://art.teleportacia.org/exhibition/stellastar/
Jodi - http://globalmove.us/
Jodi - http://thumbing.org/
http://digital-folklore.org/
QUEER KULTURA
Petra Růžičková /3. ročník/
Queer jako termín
Slovo Queer se objevilo v 16. století v angličtině z německého slova QUER, což znamená úhlopříčný nebo „šejdrem“. Bylo tedy hanlivé, do angličtiny se dostalo přímo jako podivný, jiný, ten co „jde šejdrem“. I v dnešní době se často chápe jako podezřelý, pochybný, v nepořádku, perversní. V roce 1811 se termín „in Queer Street“ objevil ve slovníku vulgárních slov jako označení člověka ve finančních potížích. Jako termín sexuální deviace se začíná používat až od konce 19. století. Byl používán ale pouze pro zženštilého muže či homosexuála, který prováděl pasivní (!) orální či anální sex s jinými muži. Aktivní muž se označoval straight, což se dá přeložit jako heterosexuální. Slovo queer mělo tento význam téměř až do 90. let 20. století.
V roce 1990 proběhl první pokus LGBT komunity, aby se termín Queer „zcivilizoval“. Na New York Gay Pride Parade byl rozšiřován leták s názvem „Queers read this“ (http://www.qrd.org/qrd/misc/text/queers.read.this). V témž roce vznikla i radikální organizace Queer Nation známá pro svůj slogan: "We're here. We're queer. Get used to it." (Jsme zde, jsme queer, zvykněte si na to!) Skupina australských homosexuálních aktivistů prohlásila v roce 2004 malé ostrovy Cat v Korálových ostrovech na severovýchod od Austrálie za Gay and Lesbian Kingdom (Dale Parker Andrews císařem). V roce 2005 zaniklo.
Termín Queer se často zaměňuje s LGBT, což není správné. Zkratka LGBT nebo též GLBT ukrývá slova Gay + Lesbian + Bisexual + Transgender. Kdežto Queer kultura dává prostor pro Queer-heterosexuály a stejně tak pro Non-Queer homosexuály. Čímž jsme se dostali k vysvětlení že Queer je spíše termínem pro identitu nebo společenství než pro sexuální orientaci. V Americe se zaužívala i ikonická zkratka „Q“.
Schwules Museum – Queer a LGBT museum v Berlíně založeno roku 1986 (archivy, knihovny, výstavy)
Museum GLBT v San Franciscu, USA – projekt bojoval od roku 1985, museum otevřeno až 21. Ledna 2011. Vystavují hlavně historii LGBT komunity
Queer lidé působí šťastně a spokojeně. Myslím si, že to že je člověk Queer znamená jeho osvobození se od předsudků společnosti, čímž je více sám sebou, čímž je víc a víc Queer. Queer pro mě znamená normální.
Gilbert a George
Jsou dva umělci, kteří tvoří výhradně spolu. Gilbert Proesch a George Passmore. Gilbert se narodil v Itálii a s Georgem se setkali na studiích v Británii, kde se George narodil. Prý se skamarádili, protože George byl jediný, který Gilbertovi rozuměl jeho špatnou angličtinu. Později se George oženil a měl děti, rodinu však kvůli Gilbertovi opustil. Nikdy se však se ženou nerozvedli. Prý kvůli dětem.
Dancing sculpture
http://www.youtube.com/watch?v=9OGziyW-_FY
Living sculpture
http://www.youtube.com/watch?v=vKzj8TEJNno&feature=related
Singing sculpture
http://www.youtube.com/watch?v=_F9RiguNloE&feature=related
Eva a Adele
http://www.evaadele.com/INTRO.HTM
Too Much Pussy! Feminist Sluts, a Queer X Show
http://www.youtube.com/watch?v=Nwa-aQdUZkQ
Street art
Zuzana Kleinerová /1.ročník/
Vzhledem k jeho mladosti a celkovému volnému vývoji je pojmenování streetart pouze jedním z mnoha, používá se také název neograffiti, postgraffiti. Stejně jako graffiti má streetart kořeny v Americe. Vychází z graffiti, spolu využívají obrovských možností , které jim pouliční galerie zdarma nabízí. Forma graffiti je těžko pochopitelná pro širší společnost, streetart je naopak forma, která je ochotná se společností komunikovat.
Streetart zahrnuje mnohem více médií a technik, jako jsou wheatpasting (tekuté lepidlo ze škrobu a vody), nálepky, stencil grafiti (šablony- buď se jedná o šablony řezané ručně, nebo vyrobené na plotru, šablonami se dostáváme do ilegálnější části streetartu.), paintrollers (válečkování- prosté využití latexu, válečku a teleskopické tyče, válečkování je další metodou, která stejně jako u předešlých šablon využívá prolínání graffiti se streetartem, většinou se skládá z písmen stejně jako v graffiti vynikají čitelností, velikostí a velmi často mají vysokou typografickou úroveň, latexem se také vytvářejí různé piktogramy, ornamenty, objekty atd.), tvorba mozaik, video projekci a street instalaci.
Streetart je zvláštní složkou umění, protože je častokrát samotnými streetartery vyčleňováno ze skupiny umění. Známý český streetarter a teoretik streetartu vystupující pod pseudonymem Pasta vehementně popírá fakt, že by streetart patřil do umění a sebe nepovažuje za umělce.
Streetart by se dal rozdělit do mnoho skupin, protože je vždy tím, jakým ho chce mít autor. Já bych je zjednodušila na dvě základní.
Taggy
Streetart vychází z graffiti, graffiti je z velké části tvořeno taggy, jsou to značky, ,,podpisy“ streetarterů, tyto podpisy vytvářené spreji se ve streetartu proměňují v 3D objekty, nálepky nebo jsou vytvářeny pomocí šablon- stencil graffiti. Potřeba zanechání nějaké stopy na ulici je spojena se stále narůstající anonymitou a odcizením ve městech.
Reklama a umění ulice
Streetart a reklama mají společné místo působení, ale naprosto opačný smysl. Logicky musí docházet k jejich střetům. Na Západě bývá "hyzdění" billboardů běžnou součástí streetartu. Ve Francii člověk jménem ZEUS vystříkává billboardům, na nichž jsou ženské nebo mužské modely, červenou barvou oči, ta jim z nich stéká po obličeji nebo po celém těle. Vlastně dělá z reklamních idolů zombie www.liquid2k.com/armvr
Konkrétní příklady streetartu
Stencil grafiti
M-city- www.youtube.com/watch?v=6NKFzzAB2Rc
www.youtube.com/watch?v?=DYna1I_EjJI
Space invaders
Důkazem, že se český streetart rozvíjí a začleňuje do evropského a světového dění, je výskyt těchto mimozemšťanů v Praze. Projekt pochází z Francie a rozšířil se zatím do více než dvou desítek velkoměst. Space invaders jsou piktogramy ufonků, složené výhradně ze čtverečků, k jejich vytvoření se používají různé materiály, nejčastěji jsou ale vyskládáni klasickou mozaikou. Na ulici se lepí pomocí tmelu nebo silikonu, umisťují se buď hodně vysoko, nebo hodně nízko.
www.space-invaders.com -mapy s městy obsazenými Space invaders, vyberete si zde město, objeví se mapa ulice, zvolíte si nějaké místo na ní, zobrazí se fotografie,vaším úkolem je najít mimozemšťánka.
Meet 2011 Ted prize
JR- vítěz- 28 millimetres project- práce s velkoplošnými fotografiemi
www.youtube.com/watch?v=6xVNFEvC5ns
Legální Streetart
Streetart se stává stále populárnější, proto vzniká velké množství projektů, které ho podporují- legální stěny, krátkodobé projekty ( Kreativní telefonní budky Art Phone na Kampě) streetartové festivaly ( Names fest- první mezinárodní streetartový festival v Čechách- 2008) a projekty ve kterých si město objedná streetartery na zvelebení částí města, většinou jde o malby na stavbách vytvářené pomocí válečků (BLU v Berlíně- Paintrollers- www.youtube.com/watch?v=RaOn1e6sLEc)
Růžovou proti reklamě- Šachmat
www.youtube.com/watch?v=iayXwwRnCXY&feature=player_embedded
Skupina ŠACHMAT tehdy pomalovala více než sedmdesát billboardů. Chtěla tím kritizovat fakt, že Česká republika je jedna z mála zemí Evropské unie, v níž jsou reklamy kolem dálnic povoleny. Většina států EU je zakázala s ohledem na bezpečnost silničního provozu. Byť sdružení vlastníků billboardů tehdy vypsalo odměnu půl milionu korun, členům skupiny se podařilo zůstat v utajení.
Růžová akce spadá do oblasti takzvaného culture-jammingu. Jedná se o politický či společenský aktivismus, který využívá postupů streetartu, falešných reklam či falešných webů nebo happeningů. Jeho cílem je rozvracet zaběhnuté zvyklosti a stereotypy. Do oblasti culture-jammingu bývají řazení i dvě aktuálně nejznámější skupiny Ztohoven a Guma Guar, v zahraničí například světoznámý Banksy.
Rozhýbané semafory
Brudňák, který vyměnil v Praze zhruba 50 skel na semaforech se u soudu hájil tím, že Roman Týc a on sám nejsou stejné osoby, jeho vazba na Romana Týce je silná, ale ne tak, aby docházelo k záměně osob, protože
jejich fyziognomie je zcela odlišná.
Dům z karet
Vladimír Turner- 2010, Karlínské náměstí, Praha
Figuríny sportovců
Figuríny visící ze železničního mostu v pražských Vysočanech- 2011
Umělecká skupina Czakra se přihlásila k figurínám oběšenců, které se objevili na mostě poblíž sídla Sazky. Tříčlenná skupina prý tímto způsobem chtěla upozornit na situaci kolem Sazky a na to, že její problémy odnesou hlavně sportovci a zaměstnanci.
Politické umění
Sára Peková /1.ročník/
s termínem politické umění se poprvé setkáváme v 60. letech. Tendence v posledních desetiletích narůstá. Po studené válce ovšem ustupuje aktivismus a ideologická polarizace zájmům o každodennost člověka v konzumní společnosti, o koncentraci moci, nerovnováhu v rozdělování statků, která produkuje nepřátelství mezi lidmi.
=> umění je skutečně bezmocné, o nic se nesnaží, nechce změnit společnost; někdy se za politické umění označuje to dílo, které jakoby jen potřebuje obhájit svou existenci vůči společenskému diskursu
- politické umění přeci jen něco chce: chce do určité míry burcovat, aktivizovat diváka – a to nejen návštěvníka galerie. Musí překračovat určité hranice (např. galerijního prostoru, zažitých postupů a témat apod.) => blízkost k public art
- politika se snaží manipulovat s pravdou ve prospěch dosažení zájmů X cílem (politického) umění je ukázat konkrétní lidskou situaci v širším kontextu, a tím umožnit jí porozumět.
politické umění by se na rozdíl od politiky nemělo snažit získat moc, ale zviditelnit boj o moc
AKTIVISMUS
Krajní podoba politického umění, která používá jistou míru násilí, ale ne proto, aby prosadila své rozhodnutí, ale proto, aby zpochybnila ta etablovaná. <-> umělecký AIDS aktivismus počátku 80. let: upozornit mlčící politiky a společnost na to, že „všechny oběti AIDS jsou nevinné“ a že „HIV nemá sexuální orientaci“<-> mezinárodní časopis AdBusters (např. kampaň Buy Nothing Christmas – Vánoce, na kterých ušetříte; Mental Detox Week – týden bez elektroniky; apod.)
http://www.adbusters.org/campaigns/bnd
GUERILLA MARKETING
Guerilla marketing využívá vlastně podobných postupů (nekomerční reklamní komunikace) jako aktivistické umění. Guerilla marketing je hojně využíván i politickými stranami.
- mediální infiltrace (přelepování reklamy konkurence, parodování konkurence)
http://weburbanist.com/2008/06/03/the-history-of-guerrilla-marketing/
• Na začátku zasedání WTO v San Franciscu poslala skupina aktivistů do médií tiskovou zprávu s informací, že na jistém místě v jistou hodinu budou aktivisté rozbíjet okna ("activists will be smashing windows"). V určený čas za přítomnosti všech hlavních zpravodajských médií malá skupina aktivistů začala rozbíjet první z celkového počtu tisíce CD s programem Windows od společnosti Microsoft, velkého globalizačního hráče. Událost byla dostatečně "sexy" a v mediálním prostoru kontrastovala se zažitým stereotypem aktivistů coby primitivních a agresivních vandalů.
SOUČASNÁ ČESKÁ SCÉNA
Umělci a vybraná díla
Bielický Michael - Internetová instalace Falling Times http://artlist.cz/index.php?id=1803
Černický Jiří – Série videoprojekcí ABS „Pomáhají mi většinou kolegové. Například deset asistentů obestoupí místo, které je v záběru kamery a průběžně oslovují každého, kdo tímto místem projde s otázkou : „Dobrý den, můžete mi prosím říci, na co jste právě teď myslel, když jste procházel tímto místem?“ Takto oslovený člověk tak z 80% opravdu odpoví bezprostředně, už proto, že se s takovou otázkou nikdy nesetkal.“
http://www.cernicky.com/absvidea_stred1.html
Černý David - Entropa
Kotík Jan Jakub – Úspory měřítek - Soubor domácích spotřebičů sestavených z modelů letadla, tanku či bitevní lodě http://artlist.cz/?id=1940&lang=1
Nálevka Jan – Zjevení – http://artlist.cz/?id=2110&lang=1
Skupiny:
Guma Guar – např. nálepková kampaň KILL ALL MANAGERS http://gumaguar.bloguje.cz/
Pode Bal – TGM http://artlist.cz/?id=450
Rafani - Vstup a účast v obvodním výboru KSČM: „V únoru 2002 jsme se obrátili na obvodní výbor KSČM pro Prahu 2 a 5 s přáním vstoupit do strany. Po několika členských schůzích a osobních pohovorech s předsedou místní organizace Michalem Drobílkem jsme byli jednomyslně přijati. Od tohoto okamžiku až do února 2003 jsme se aktivně účastnili stranického života, včetně předvolebního boje a účasti ve volebních komisích.“
Ztohoven - http://czechtek.bloguje.cz/628139-ceska-televize-ztohoven-zapali-prazsky-hrad-takyumelci-hyzdi-domy-a-vyvraceji-nahrobky-predku.php
ČLÁNKY
http://aktualne.centrum.cz/kultura/umeni/clanek.phtml?id=279972
http://www.advojka.cz/archiv/2006/48/o-pojmu-politicke-umeni
http://www.presseurop.eu/cs/content/article/276191-politicke-umeni-od-vychodu-po-zapad
Komunitní umění
Klára Břicháčková /2. ročník/
Squating
Squatting je obsazování prázdných domů a jejich obydlování a využívání pro kulturní a společenské aktivity, často spojené s politickým protestem. Leckdy je tak jejich obsazením zabráněno dalším škodám, někdy dojde i k částečné opravě domu a k jeho využití pro pořádání výstav, koncertů atp. Squatterství je nejrozšířenější ve velkoměstech.
V Praze bylo počátkem 90. let založeno několik squattů. Byl mezi nimi např. dům v ulici Pplk. Sochora na Letné, dům U Zlaté lodi v Náprstkově ulici na Starém Městě, nebo kolonie Buďánka na Praze 5, Milada a další. I když je Praha jedním z mála evropských velkoměst, které nedalo squattingu vůbec žádný prostor, idea autonomní scény stále žije.
DisCentrum
komunitní centrum a neziskový hudební klub fungující od června 2010, se nachází v ústraní areálu pražského nákladového nádraží Žižkov. Zde udržuje aspoň minimální autonomní zónu navazující na přetržitou tradici českého squattingu a spřízněného subkulturního dění. Klub vychází především z ideového a estetického odkazu anarchopunkového hnutí a nezávislé techno scény, v jeho provozu se volně prolínají angažovanost s kutilstvím, svoboda se špínou a v úhrnu vytvářejí důsledně nekomerční platformu, sloužící koncertům, promítání, přednáškám, diskusím, výstavám a aktivitám umělců i veřejnosti hledající nesystémové alternativy a neunifikovanou zábavu. Pro atmosféru místa je důležitější, že tu není žádná autorita. To je hlavní rozdíl od komerčních klubů a odráží se pak také ve spontaneitě akcí Centrum nabízí pravidelný program, knihovnu a ateliér, prostor pro různé aktivity, prostor k odreagování.
http://discentrum.cz/
Porno Villa
Česko-Slovenští umělci z 'Porno Crew' obývající budovu v Praze. Ve vile žijí a pořádají různé kulturní akce.
http://www.youtube.com/watch?v=U3DnBhASP8o
Společně vytvořili tento animovaný příběh z budovy na Vychovatelně zvané 'Porno Villa'. Představují v něm své životní prostředí a svobodu umění kterou jim samotný prostor umožňuje.
V Holandsku mají squaty tradici už od 60 let, kdy hippie hnutí Provo vyhlásilo roku 1966 akci Zachraňte domek, obsaďte domek, když se měly bourat staré amsterodamské čtvrti. Příznivci hnutí bojovali za squaty a bojují až dodnes, výsledkem je několik zlegalizovaných míst - např. Vrankrijk v Amsterdamu, ACU v Utrechtu a Hotel Bosch v Arnhemu. V nizozemském právu je schváleno, že pokud je budova nepoužívaná po dobu 12 měsíců a její vlastník nemá urgentní potřebu budovu používat, tak je možné budovu zabrat. Prvotní průnik do domu je ale brán jako vloupání a policie může squattery zatknout. Pokud policie najde squattery v budově spolu se stolem, židlí a postelí (formální důkaz, že tam opravdu bydlí), vztahuje se na ně zákon na ochranu podnájemníku před vystěhováním, právo na bydlení. Po zabrání budovy je běžné poslat vlastníku nemovitosti informativní dopis a pozvat policii k inspekci, často následuje soud s majitelem, u kterého mají squatteři šanci vyhrát tak na 10%. V Holandsku squat nemůže být zrušen, pokud ho tam sousedé chtějí mít.
http://www.acu.nl
HANDICAP V UMĚNÍ
Martina Pavelková
Handicap, nejčastěji využívaný ve významu nevýhody, se v uměleckém světě zobrazuje hned v několika podobách. Snad úplně v tom nejzákladnějším rozdělení můžeme hovořit o handicapu fyzickém a psychickém. Tak či onak, jedná se o jistou překážku, s níž je potřeba pracovat nebo ji překonávat.
Handicapovaní umělci ‐ handicap jako zobrazovaný výjev
V případě, že je umělec natolik fascinován nějakým postižením, jež často zobrazuje ve své tvorbě, můžeme předpokládat, že právě on sám nebo někdo jemu blízký s tímto životním znesnadněním zápasí. Lze si to vyložit jako jistý druh arteterapie (www.arteterapie.cz). Řekněme, že převážná část, ať už malířů, fotografů, performerů, dává do svých děl své osobní prožitky, názory, kus sebe.
Frida Kahlo http://en.wikipedia.org/wiki/Frida_Kahlo
Egon Schiele http://www.egon‐schiele.net/
Joseph Beuys http://en.wikipedia.org/wiki/Joseph_Beuys
Není to však pravidlem. Ať už se jedná o překážku tělesnou nebo duševní, v tvorbě umělce to na první pohled vůbec nemusí být zřetelné.
Henri de Toulouse‐Lautrec http://en.wikipedia.org/wiki/Henri_de_Toulouse‐Lautrec
Chuck Close http://www.cs.washington.edu/building/art/ChuckClose/
Handicap prostoru
V čase válečného, politického či lidského útlaku můžeme hovořit o tzv. prostorovém handicapu. Handicap, čili omezení svobody pro sebevyjádření. Řada děl vzniká v koncentračních táborech, na frontách, ve vězení (např. tetování), ve stejných ateliérech pod vlivem nové společenské moci či nového náboženského nebo politického přesvědčení.
Příběh dětí – kresby z terezínského ghetta http://www.jewishmuseum.cz/cz/czpv04.htm
Francisco de Goya http://www.franciscodegoya.net/
Dada http://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=60
Práce (a vyrovnání se) s vlastním handicap. prostorem
Prostorem může být myšleno konkrétní místo, vzpomínka, čas, tedy zatížení minulostí, historií, se kterou umělec pracuje.
Marina Abramović http://www.artnet.com/artists/marina‐abramovic/
Hermann Nitsch http://www.nitsch.org/index‐en.html
Gottfried Helnwein http://www.helnwein.com/
Shirin Neshat http://www.cmoa.org/international/html/art/neshat.htm
Handicap prostoru ‐ cenzura
Jako speciální druh handicapu v prostoru, tedy znevýhodnění vyjadřování na veřejnosti, je cenzura. V dobách středověku a starověku především náboženská, později převážně politická (éra nacismu, komunismu). Dnes nás nejvíce postihuje cenzura internetu (myšleno: Evropa) Zde funguje cenzura v mnoha státech a to v různém rozsahu Nejčastější podobou je blokování obsahu, filtrování či filtrování konkrétních případů či událostí, jež mají být předmětem cenzury, až po absolutní kontrolu nad tím, kdo v dané zemi bude mít k internetu přístup.
Necycenzura http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Soubor:Virgin_Killer_necy.jpg
http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Soubor:Raffael_030necy.jpg
Handicap jako umělecký koncept
Umělec si sám přímo vytváří překážky pro daný umělecký záměr, počin. Uměle si navozuje stavy psychické či fyzické, které by za „normálních“ okolností neměl.
PIERCING – umělecké sebepoškozování
Kateřina Knoppová
Body-piercing je činnost, při které je zaváděn předmět, většinou šperk z různých materiálů do tkání.
Praktikování piercingu je známo již od počátku existence lidstva. (První zřejmější známky piercingu pocházejí z mladší doby kamenné.) Piercing byl prováděn zejména četnými primitivními komunitami a kmeny – sloužil na jedné straně například jako symbol vstoupení jedince do věku dospělosti nebo poukazoval na sociální postavení nositele. Mnohdy ale mýval piercing také kultovní význam a obřady s ním spojené měly často náboženský nádech.
Piercing se postupně vyvinul ve velmi rozšířenou formu zdobení těla, která byla ale
po dlouhou dobu západní společností zavrhována (kromě zajímavé výjimky ženských ušních lalůčků). Byl pokládán za bizarní, byla to utajovaná aktivita a stal se součástí sexuálních experimentů (sadomasochistická komunita).
První viditelné změny znamenaly pro body-piercing 60. léta a hnutí hippies. Příslušnost k undergroundu se často dávala najevo kombinací užívání drog, nošení dlouhých vlasů
a náušnic v uších (idea kmenovosti). Veřejně se už prezentovaly i extrémnější typy piercingu - např. komunita Vito – členové měli propíchnuté bradavky.
Dalším výbuchem byl rok 1975 a Punk. Ten byl jako projev zuřivého vzteku v té době prvním výkřikem vykořeněné mládeže (někteří ovšem tvrdí, že byl vytvořen uměle). Punk s sebou nesl kombinaci S/M prvků, bondage (svazování), fetišismu, sebedestrukce, vzteku a perverze. Přinesl s sebou svůj typický piercing – zavírací špendlík. Díky vynaloženému úsilí ze strany prvních piercingových studií se piercing dostal k širší veřejnosti a přesáhl prostředí uzavřených komunit.
Dalšími důležitými událostmi pro rozšíření piercingu byl rok 1983 a vznik klubu Skin Two, který rozvíjel fetišistickou módu (vznik proudu gothic) a rozšířil S/M piercing – ocelové kroužky v genitáliích a bradavkách. V této době se body-piercing přeměnil v alternativní módní styl. Osmdesátá léta pro piercing znamenají zařazení do image popových hvězd. Začátkem devadesátých let vyšla kniha s názvem Modern Primitives, což je termín, který začal používat Fakir Musafar (umělec, věnoval se propagaci piercingu), která inspirovala spoustu mladých lidí. V roce 1990 vznikl v Londýně fetiš klub Torture Garden, který dodnes propaguje S/M praktiky, tematické performance a fetiš obecně.
Piercing začal masově pronikat do pop-kultury a médií a dnes je akceptovanou formou zdobení lidského těla.
OBRÁZKY
http://www.google.cz/search?hl=cs&q=piercing&gs_sm=&gs_upl=&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.,cf.osb&biw=703&bih=577&pdl=500&um=1&ie=UTF-8&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=oifqToqhNsLRhAfo3ZydCA#q=piercing&um=1&hl=cs&sa=N&tbm=isch&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.,cf.osb&fp=4cae8dea98d84738&biw=1252&bih=610
http://www.skintwo.co.uk/
http://www.fakir.org/
http://www.torturegarden.com/
ZDROJE
RANDALL, H. Piercing, Moderní antologie. Praha: Rebo Productions, 1998.
www.bodyartmag.cz
www.sperkar.cz
www.superpiercing.cz